Co vše může soudní exekutor zabavit?
Obecně panují mezi dlužníky (povinnými) nejasnosti ohledně toho, jaké movité věci soudní exekutor při provádění mobiliární exekuce může a nemůže zabavit. Článek níže se věnuje objasnění této problematiky, jejíž řešení není vždy úplně jednoznačné a bohužel, každý exekutor může v dané věci postupovat i odlišně. Níže uvedený článek proto objasní i postup v případě, kdy soudní exekutor postihne věc, která je z exekuce vyloučena.
Provádění exekuce přiměřeně řídí ustanoveními Občanského soudního řádu o soudním výkonu rozhodnutí. Ten v § 321 a násl. stanovuje okruh věcí, které jsou z výkonu rozhodnutí (exekuce) vyloučeny. Jsou jimi v obecné rovině věci, které dlužník (povinný) nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb nejen svých, ale i své rodiny, k uspokojování pracovních úkolů, jakož i věci, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy. Jedná se zejména o oblečení, obvyklé vybavení domácnosti (jako postel, stůl, židle, lednička, pračka a další), školní potřeby, studijní a náboženské knihy, hračky, snubní prsteny a jiné předměty osobní povahy, osobní dopisy, fotografie a jiné záznamy týkající se rodiny povinného včetně nosičů těchto záznamů, zdravotnické potřeby, hotovost nepřesahující částku dvojnásobku životního minima a nakonec i nehospodářská zvířata sloužící člověku jako společník.
V případě, že je dlužník (povinný) podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí (exekuce) týkat těch věcí, které jsou nezbytně potřeba k výkonu jeho podnikatelské činnosti (pokud na nich ovšem nevázne zástavní právo a exekuce není vedena k uspokojení pohledávky, která je tímto zástavním právem zajištěna).
Z výše uvedeného zákonem stanoveného výčtu, můžeme dovodit, které movité věci soudní exekutor naopak smí zabavit a následně prodat v dražbě. Typicky se jedná o elektroniku (tedy počítače, televize, herní konzole, rádia a další), některé domácí spotřebiče a vybavení, automobily, jízdní kola, umělecké předměty a další.
Jak se bránit exekutorovi při zabavení věcí?
Jak se ale bránit v případě, že soudní exekutor při mobiliární exekuci zabaví (postihne) věc, kterou nemá? V souladu s ustanoveními § 68 Exekučního řádu může ten, jemuž svědčí právo k věci, která je z exekuce vyloučena (viz výše), podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Tento úkon může navrhovatel učinit do 30 dnů ode dne, kdy se o sepsání věci dozvěděl, a to u soudního exekutora, který věc do soupisu pojal. K návrhu na vyškrtnutí je vhodné připojit i listiny k prokázání daných skutečností.
O návrhu pak následně rozhodne do 15 dnů soudní exekutor a to na základě znaleckých posudků, vyjádření dalších osob a listin předložených společně s návrhem; věc vyškrtne v případě, že s tím souhlasí oprávněný (věřitel) nebo pokud vyjde během exekuce najevo, že věc povinnému nepatří či patřit nemůže. K návrhu na vyškrtnutí je též nutné uvést, že tento může podat nejen povinný, ale i třetí osoba, které soudní exekutor zabaví věc nacházející se v jejím vlastnictví, například pokud se tato nacházela v místě bydliště dlužníka.
Pokud soudní exekutor návrhu na vyškrtnutí nevyhoví (byť jen z části), lze do 30 dnů od doručení předmětného rozhodnutí podat u exekučního soudu žalobu na vyškrtnutí věci podle § 267 OSŘ. Podmínkou pro podání této žaloby je ovšem předcházející včas podaný návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu.
Závěrem
Lze tedy říci, že zákon poměrně jasně stanovuje, které movité věci může v průběhu exekučního řízení soudní exekutor postihnout, stejně jako způsob, jak se proti případnému nezákonnému postupu bránit.